Životopis

Frederick Pohl

Narozen v Brooklynu (New York) v roce 1919. Frederick Pohl vyrůstal, když se science fiction teprve začínala utvářet do své podoby. Později, během "Zlatého období Science Fiction" (zhruba v letech 1938 - 1946) patřil k mladší generaci autorů. V různých obdobích svého života přispěl Pohl na poli science fiction různým způsobem: jako editor, agent a samozřejmě jako spisovatel.

Nejprve krátce působil jako redaktor v Astonishing Stories a Super Science Stories od začátku roku 1940 do konce 1941. Během tohoto období publikoval dokonce některé své vlastní povídky. Od konce roku 1941 zde působil jako pomocný editor až do konce existence časopisů v roce 1943. Než se kvůli válce znovu dostal ke redakční činnosti, působil chvíli jako literární agent. Jako asistent H. L. Golda se opět vrátil k vydavatelské práci v časopise Galaxy. Během doby psal vlastní povídky pod různými pseudonymy. V roce 1961 převzal redakci Galaxy a vydával po stejnou dobu do roku 1969 také časopis If. Byl úspěšný a If získal třikrát za sebou cenu Hugo za nejlepší časopis. Pohl zkoušel také vydávat další dva magazíny (Worlds of Tomorrow a International Science Fiction), ale oba do roku 1969 skončily. Pohl za svůj život nejen že vydával časopisy, ale také spoustu antologií.

Historie Pohlovy literární kariéry jde zpátky až do 30. a začátku 40. let, kdy byl zapleten f Futuriány. "Futuriáni" byli skupinou science fiction fanoušků, kteří se snažili na sci-fi postavit I své kariéry. Skupina obsahovala některé významné osobnosti science fiction jako Pohla, Asimova, Wollheima nebo Blishe. Jako člen, Pohl publikoval mnoho svých prvotin ve spolupráci s ostatními členy spolku. Psal spolu s C. M. Kornbluthem pod pseudonymy S. D. Gottesman, Scott Mariner nebo Dirk Wylie. Používali spolu také obecné jméno ve skupině: Paul Dennis Lavond. Pohl napsal o svém působení mezi futuriány v částečné autobiografii s názvem: The Way the Future Was: A Memoir (1978).

Když futuriáni přestali fungovat jako skupina, Pohl pokračoval ve společném psaní s Judith Merrilovou (jeho třetí manželkou), Josephem Samchsonem a Isaacem Asimovem. Spolupracoval i s Lesterem del Rayem nebo s Jackem Williamsonem na příbězích pro mládež (Starchild novels, Saga of Cuckoo, a novely Land's End a The Singers of Time). Za nejproduktivnější spolupráci je považována práce s C. M. Kornbluthem. Jeden z jejich románů, Obchodníci s vesmírem (The Space Merchants), je asi Pohlův první skutečný přínos pro science fiction. Po Kornbluthově smrti vydal Pohl jejich poslední společné dílo: povídku The Meeting, která se objevila v antologi Critical Mass a vyhrála Huga.
Za Pohlův život se kvalita jeho děl hodně zlepšila. Jeho prvotiny, většinou psané pod pseudonymy, mu nezískaly žádnou publicitu a skoro nikdo je ani nečetl. Všechno se ale změnilo s vydáním Obchodníků s Vesmírem v roce 1952. V následujících letech Pohl dosáhl úspěchu převážne krátkými povídkami (například povídka The Midas Plague). S úspěchem pokračoval i v 50. a 60. letech. Jeho novely, (jako Slave Ship, Drunkard's Walk a A Plague of Pythons) ale v těchto letech přílišný ohlas nezískaly.

Sedmdesátá léta byla svědkem nevyhnutelného zlepšení Pohlových prací. Úspěch začal s povídkami The Gold at the Starbow's End a The Merchants of Venus. V roce 1976 vydal Pohl jeden ze svých nejdůležitějších románů Man Plus (Nebula). Román pojednává o kolonizaci nepřátelského prostředí Marsu lidmi. Cílem je člověka přetvořit natolik, aby byl schopen na Marsu žít - vzniká kyborg. V následujícím roce se objevila první kniha z Pohlovy ságy o Heecheech - Gateway. Je to příběh o lidském kolonozování vesmíru pomocí technologie neznámé rasy nazývané Heecheeové. Gateway získala Huga, Nebulu a Cenu J. W. Campbella. Další knihy v sérii jsou: Za horizontem modrého jevu (Beyond the Blue Event Horizon), Setkání s Heechee (Heechee Rendezvous), Anály Heechee(The Annals of the Heechee) a Gateway Trip
Třebaže byl Pohl úspěšný spisovatel, snažil se také sjednotit autory science fiction do organizací, které by jim pomáhaly prosazovat se na trhu. V roce 1974 až 1976 byl prezidentem organizace Science Fiction Writers of America (SFWA) a od roku 1980 do 1982 prezident World Science Fiction. Za svého působení ve WSF vytvořil novou cenu za překlady science fiction - Karel. Spoluvydával také antologie prací spojených s WSF.

V osmdesátých a devadesátých letech Pohl pokračoval ve významném přispívání žánru. Mezi jeho romány patří The Years of the City (budocnost New Yorku), The World at the End of Time, Outnumbering the Dead, and Mining the Oort. Roku 1986 vyhrál Pohl svou druhou cenu Hugo za krátkou povídku Fermi and Frost.

Během svého života přispěl Pohl velkou měrou do žánru science fiction. Třebaže nebyl hned zpočátku příliš úspěšný, jeho práce se vylepšovaly a postupně se vyvinuly vůbec ve špičku žánru. V roce 1992 byl SFWA vyznamenán oceněním Velmistra žánru.